Jsou lidé, co tvrdí: „Pro mě platí jen to, co vidím.“ Pro takového člověka je nemožné připojit se k slovům apoštola Pavla v II Kor 5,18: „nám neleží na srdci věci viditelné, ale neviditelné. Věci viditelné přece pominou, ale neviditelné budou trvat věčně.“ Pokud nám leží na srdci věci neviditelné, tak je to chvályhodné. Tak to máme v listu Židům 11,1-2: „Víra je podstata toho, v co doufáme, je přesvědčení o věcech, které nevidíme. Pro ni se našim předkům dostalo pochvaly.“

Na prvním místě věříme v Boha. V řádu Bohem daným mají významné místo andělé. Nejsou těžcí, protože jsou pouzí duchové. Písmo svaté se o nich vyjadřuje často. První kniha Starého zákona má slova otce víry Abraháma, který konkrétně počítá s pomocí anděla, Gn 24,7: „Hospodin, Bůh nebe, který mě vzal z domu otce mého a ze země, v níž jsem se zrodil; ten, jenž ke mně mluvil a přísahal mi, řka: „Potomstvu tvému dám tuto zemi” – ten pošle před tebe svého anděla, abys odtamtud dostal manželku pro mého syna.“

Mojžíše a jeho setkání s andělem připomíná ve Skutcích apoštolů 7,30 jáhen Štěpán: „Uplynulo čtyřicet let. Tu se mu ukázal na poušti u hory Sinaje anděl v plameni hořícího keře.“ Mojžíš má počítat s pomocí anděla: „Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi takto: Jdi, ty i tvůj lid, který jsi vyvedl z Egypta, stoupejte s tohoto místa do země, o které jsem přísahal Abrahamovi, Isákovi a Jakobovi, řka: „Dám ji tvému potomstvu.“Pošlu před tebou anděla…“ Anděl vstupuje do života Eliáše, I Král 1,3: „Anděl Hospodinův pravil však Eliáši Tesbanu: „Vstaň, jdi vstříc poslům krále samařského a rci jim: „Zda není Boha v Israeli, že jdete dotazovati se Beelzebuba, boha akkaronského?“

V žalmu 90,11-12 je o andělech: „Neboť andělům svým o tobě kázal, aby tě ostříhali na všech tvých cestách.Takřka na rukou budou tebe nosit, abys o kámen nohou svou nezavadil.“ Zneužití tohoto žalmu zlým andělem, ďáblem, je při pokušení Krista na poušti.

Evangelista Lukáš píše, jak se anděl podílí na spáse, Lk 1,26-31: „V šestém měsíci byl anděl Gabriel poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu a ta panna se jmenovala Maria. Anděl k ní vešel a řekl: »Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou!« Když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat. Anděl jí řekl: “Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.“ Toto aktualizují modlitby prvního desátku radostného růžence a Anděl Páně.

Evangelista Matouš o andělu a sv. Josefu, Mt 2,13: „Když mudrci odešli, zjevil se Josefovi ve snu anděl Páně a řekl: »Vstaň, vezmi dítě i jeho matku, uteč do Egypta a zůstaň tam, dokud ti neřeknu. Herodes totiž bude po dítěti pátrat, aby ho zahubil.« Mt 2,19-20: “Když Herodes zemřel, zjevil se v Egyptě Josefovi ve snu anděl Páně a řekl: “Vstaň, vezmi dítě i jeho matku a jdi do izraelské země, protože ti, kdo ukládali dítěti o život, už zemřeli.”

Chvalozpěv ze mše svaté „Sláva na výsostech Bohu” je podle bible, Lk 2,13-15: “A náhle bylo s andělem celé množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: “Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem, v kterých má Bůh zalíbení!” Když andělé odešli od nich do nebe, řekli si pastýři mezi sebou: “Pojďme tedy do Betléma podívat se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil!”

Podobně je z bible v liturgii chvalozpěv „Svatý“. Iz 6,2-3: „Serafové vznášeli se nad ním; šest křídel měl každý; dvěma zastíral si tvář, dvěma zastíral si nohy a dvěma létal. A volal jeden ke druhému: „Svatý, svatý, svatý (jest) Hospodin, Bůh zástupů, plná jest všecka země slávy jeho.” Tradiční římská liturgie má i modlitbu o očistění pro kněze před evangeliem podle této 6. kapitoly s anděly u proroka Izaiáše.

Vrcholná událost zmrtvýchvstání je oznamována andělem, Mt 28,5-6: „Anděl promluvil k ženám: “Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, ukřižovaného. Není tady. Byl vzkříšen, jak řekl.“

Nejvíce mluví o andělech Apokalypsa. Hned na začátku: „Zjevení Ježíše Krista, jež mu Bůh udělil, aby svým služebníkům ukázal, co se musí vbrzku stát; on to prostřednictvím svého anděla naznačil svému služebníku Janovi.“ Ap 12,7-9: „Tehdy nastal na nebi boj: Michael a jeho andělé se dali do boje s drakem; drak a jeho andělé se postavili proti nim, ale neobstáli a přišli o svoje místo na nebi. Velký drak - starý had, nazývaný ďábel a satan, svůdce celé země - byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.“ Závěr Apokalypsy má v 22,6-7: „Pak mi pravil: “Tato slova jsou spolehlivá a pravdivá. Pán, Bůh prorockých duchů, poslal svého anděla, aby ukázal svým služebníkům, co se musí brzy stát. Hle, přijdu brzo! Blaze tomu, kdo bude zachovávat prorocká slova této knihy!”

Apoštolské konstituce mají: „Anděle Boží, svatý můj strážce, přidělený mi při křtu svatém na ochranu duše i těla, před tebou se v úctě skláním a tebe vzývám.“ Podobně nás učí modlitba Anděle Boží.

Sv. Evagrius v Hledání ducha: „Modlíte-li se opravdově, naplní se vám nitro nesmírnou jistotou a andělé se stanou vašimi společníky.“

Svatý Jeroným: „Jak veliká je důstojenstv duše, že každý člověk za strážce dostává anděla! A jak nebezpečné je pohrdat malým, jehož prosby anděl donáší ke trůnu Boha nejvyššího! Ale ani ty nezhrdej andělem svým, nýbrž ho poslouchej a následuj!

Vzor teologů sv. Tomáš Akvinský v Summě teologické se o andělech zmiňuje často a samostatně na desítkách stran. Např. pojednává o rozmluvách andělů, jejich hierarchii, působení andělů na lidi, o stráži dobrých andělů a dorážení démonů.

Následování Krista má v I,8: „S osobami druhého pohlaví nebývej důvěrný, nýbrž jen všeobecně všechny Bohu odporučuj! Důvěrný si přej být jenom s Bohem a jeho anděly a známostem s lidmi se rád vyhýbej!“

F. Ekert píše v Církev vítězná o sv. Petru Faberu: “Na svých cestách zvykl si Faber vzývat anděly strážné i svaté patrony těch míst, kudy se ubíral, a modlit se za tamní obyvatelstvo. Do modliteb svých pojímal také papeže, cisaře a věrné biskupy. Zvláštní modlitby konával za nešťastné původce tehdejších náboženských bludů i za
města jim propadlá.”