Silvestr je poslední světec roku. Podle sv. Silvestra můžeme dobře hodnotit nejen poslední den v roce. Podle sv. Silvestra můžeme hodnotit i celý uplynulý rok a dělat předsevzetí na další rok. Sv. Silvestr byl papež v letech 314 – 336. Vedl Církev těsně po ediktu milánském, kterým v roce 313 dostali křesťané náboženskou svobodu.

Prožil si ještě dobu pronásledování křesťanů. Osobně pohřbil poutníka Timotea, který byl pro víru zavražděn v Římě. I v době svobody zažil Silvestr pronásledovaní v Římě. Zachránil se útěkem na horu, která se po něm dnes jmenuje hora sv. Silvestra. Potýkal se s řadou problémů v době vnější náboženské svobody. Největší potíží se staly bludy, koukol pekla. Blud donatistů spočíval v tom, že postrádali milosrdenství a ve své tvrdosti odmítali i hříšníky ochotné napravit svůj život pokáním. Příklad života císaře Konstantina, jenž dal křesťanům svobodu byl rozkolísaný. Ohrožením zevnitř byla zejména nauka kněze Aria. Popíráním Kristova božství narušoval zásadní význam učení Ježíše Krista. Tyto věci řešil sněm v Nicei v roce 325. Papež Silvestr se sněmu nezúčastnil pro své stáří. V Nicei jej zastupovali legáti.

Sněm v Nicei formuloval vyznání víry. Toto vyznání víry je součástí nedělní a sváteční bohoslužby. I. niceiský koncil v kánonu 14 upřesnil pokání pro odpadlíky: „Svatý a veliký sněm rozhodl, aby katechumeni, kteří odpadli, byli po tři roky zařazeni jen mezi posluchače Písma a po uplynutí této doby byli připuštěni k modlitbám katechumenů.“

Papež Silvestr se přičinil, aby společnost světila neděli jako svátek s upomínku na vzkříšení. K bohoslužbám v Římě zbudoval basiliky nad hroby sv. Petra, sv. Pavla a sv. Vavřince. Laterán se stal sídlem papeže a místem basiliky svatého Spasitele. Přiklad papeže následovala matka císaře Konstantina sv. Helena, která nechala zbudovat chrám sv. Kříže a basiliku mučedníků sv. Marcelina a Petra.

Silvestr jako první papež začal nosit tiáru.Tiára symbolizuje trojí nejvyšší úřad a moc papeže jako kněze, učitele a zákonodárce. Jde o plenitudo potestatis, plnost moci. Papež byl korunován tiárou po své volbě. Tiára byla odložena 21.11. 1964 papežem Pavlem VI. Následovalo odkládání dalších věcí v bohoslužbě a celkové uvolnění kázně a mravů. Požadavek pokání pro ty, kdo v době komunismu víru zapřeli se prakticky nevznesl. Na Západě i bez komunismu dosáhli poklesu v počtu účastníků na bohoslužbě, počtu kněží a řeholnic v řádu desítek procent oproti době ukončení II. Vatikánského koncilu.

Je potíž najít osoby užívající svou autoritu jako sv. Silvestr, který vedl Církev v době svobody tak, aby nečinil ústupky v učení víry a mravů a ten, kdo nechce napravit život pokáním, aby byl mimo Církev. Při respektování této linie by např. synoda o rodině roku 2014 musela osoby praktikující homosexualitu a znevažující svátostné manželství žádat o pokání, pokud chtějí být součástí Církve.

Na hrob u sv. Priscilly byl dán papeži Silvestru prostý nápis: „Catholic et confessor quiescit. – Katolík a vyznavač (zde) odpočívá.“ Někdo by se mohl ptát: „Proč psát „katolík“, cožpak to není samozřejmé?“ Odpovědí je fakt, že sv. Silvestr zemřel 335 a již v roce 352 byl zvolen Libérius namočený do ariánismu např. nespravedlivou exkomunikací sv. Atanáše. Naštěstí nakonec věci napravil.

Benedikt XV. v encyklice Ad beatissimi Apostolorum vysvětluje, že zcela stačí, když je něco katolické: „Také chceme, aby se naši zdržovali oněch označení, která se nedávno začala zavádět, aby se katolíci rozlišili od katolíků. Mají se jich vystříhat nejen jako profánních novot slova, které ani pravdě, ani spravedlnosti neodpovídají, nýbrž také proto, že z toho mezi katolíky povstávají těžké nepokoje a velké zmatky. Síla a podstata katolické víry je taková, že se nesmí k ní nic přidat a nic ubrat: Taková je katolická víra, kdo ji pevně a věrně nezastává, nemůže být spasen (Vyznání víry sv. Atanáše). Buď ji vyznáváme celou, anebo ji vůbec nevyznáváme. Není tedy nikterak potřeba, abychom vyznání katolické víry něco přidávali; každému ať postačí říci: Křesťan jest mé jméno, katolík mé příjmení; jen o to se snažme, abychom skutečně tím byli, čím se jmenujeme.“

Sv. Silvestr byl 33. nástupce apoštola Petra a dal příklad vzorného výkonu papežského úřadu pro další své nástupce. Hodnocením věcí podle sv. Silvestra neprohloupíme, ale získáme.