Spasitel v době svého života na zemi řekl: „Večer říkáte: ´Bude pěkně, protože na nebi jsou červánky a zrána: ´Dnes přijde bouře, protože nebe temně rudne.´ Vzhled oblohy tedy umíte posoudit a znamení časů ne? (Mt 16,2-3)“. Pokud je doba posouzena jako špatná, tak by měla být potrestána. Jak tohoto neosobního viníka potrestat? Lze jej potrestat na lidech za osobní vinu na stavu doby např. pokáním!

Starověký sv. Augustin zemřel v roce 430. Takto ve starověku promlouval v homilii (PLS 2): „Jistě shledáváš, že lidé reptají na svou dobu, že prý to bylo za dob našich rodičů lepší. Kdyby se mohli vrátit zpět do časů svých rodičů, i tam by reptali. Určitě si myslíš, že ty minulé časy byly dobré, jen proto, že už ti nepatří, proto jsou dobré.“ Místo reptání navrhoval sv. Augustin : „Zlé časy, obtížné časy, tak říkají lidé. Dobře žijme a dobré jsou časy. My jsme ty časy: jací jsme, takové jsou časy. Ale co činíme? Nemůžeme obrátit k dobrému životu množství lidí? Nemnozí, kdo slyší dobře žijí: nemnozí dobře žijící snáší mnoho špatně žijících.“

Sv. Augustin připomínal kontrast s dobrými vzory: „Velcí mužové, svatí věřící, ti pohrdli skvělým světem: my nedovedeme pohrdnout ani jeho ošklivostí. Špatný je svět, hle, je špatný, a tak je milován, jako by byl dobrý. Co je však špatný svět? Není totiž špatná obloha, země, vody a vše, co je v nich, tj. ryby, ptáci, stromy. Všechny tyto věci jsou dobré, ale špatný svět špatní lidé tvoří.“

Ve středověku sv. Bernard hledí na svou dobu takto: „Sklání se večer nad světem, zapadá i slunce spravedlnosti a mráz nepravosti zebe lidské pokolení. Noc nevěrnosti všechny halí a hasne světlo pravdy. Abychom neklesli s klesajícími, zůstaň s námi, neboť se připozdívá. V tobě jediném je naše spása, k tobě obracíme své zraky, abychom nezahynuli. Zůstaň s námi, neboť se připozdívá.“ Hodnocení doby zde nacházíme převedené do modlitby s vyjádřením toho, oč usilovat. Sv. Bernard byl šlechtic, který se stal velmi významným členem reformního řádu cisterciáků. Žil v letech 1090 až 1153. V době, v níž učili významní bludaři Petr Abelard a Arnold z Brescie. Církevní vedení bylo narušeno vzdoropapežem Anakletem II. Sv. Bernard proti těmto věcem otevřeně vystoupil, aby stav mohl být jiný. Vážnou ránou byl naprostý neúspěch křížové výpravy, kterou z pověření papeže jako spravedlivou organizoval. Neúspěch byl dílem hrabivosti, sporů a pletich účastníků i s jejich vůdci.

Negativní jevy jej vedli k apokalyptickému vidění, jak je vyjádřeno v uvedené modlitbě. V zápase o živější víru objevil vzor v Panně Marii, jejíž byl velikým ctitelem. Stopy jeho duchovního vlivu jsou zhmotněny i gotickými stavbami řádu cisterciáků, k němuž patřil. Pokud se i v dnešní době můžeme klidně ztotožnit se slovy modlitby sv. Bernarda, pak můžeme vážně promýšlet jeho rozhodnutí a příklad života a považovat je za platná i pro nás. Jeho odvážná a rozhodná kritika bludů, zásadní odmítnutí toho, co narušuje jednotu církve, vůle vytrvat v životu podle víry, živá mariánská úcta a osobní důvěrný styk s Bohem jsou nesporně bezpečnými podněty.

Starověký sv. Augustin a středověký sv. Bernard a jiní nás učí, jak se neplodně nevymlouvat na dobu. Negativní zhodnocení doby a protireakci žádá apoštol Pavel v II. Tim, 3,1-17: „Toto pak věz, že v posledních dnech nastanou zlé časy. Lidé totiž budou sobečtí, hrabiví, chlubiví, pyšní, rouhaví, rodičů neposlušní, nevděční, bezbožní, nelaskaví, nesmířliví, nactiutrhační, nezdrženliví, neurvalí, dobrému nepřízniví, zrádní, lehkomyslní a domýšliví, budou milovati více rozkoše než Boha, na oko sice zbožní, ale podstatu zbožnosti budou zapírati. A těch se varuj! K nim také patří ti, kdož se vkrádají do domů a lákají k sobě ženštiny, které jsou obtíženy hříchy a nechávají se vésti hříšnými žádostmi, které se vždycky učí a nikdy nemohou přijíti k poznání pravdy. Jako se Jannes a Mambres protivili Mojžíšovi, tak se i tito protiví pravdě. Jsou to lidé zkažené mysli a neosvědčení ve víře. Ale neučiní žádné pokroky, neboť jejich nesmyslnost bude zjevná všem, jako byla i oněch.

Ty však jsi mě následoval v mém učení, ve způsobu života, v snažení, ve víře, v shovívavosti, lásce, trpělivosti, v pronásledováních a utrpeních, která se mi přihodila v Antiochii, v Ikoniu a Lystře. Jaká pronásledování jsem vytrpěl, a ze všech mě zachránil Pán! Také však všichni, kdož chtějí zbožně žíti v Kristu Ježíši, budou pronásledováni. Špatní lidé a podvodníci budou hlouběji klesati, (sami) bloudíce a (jiné) v blud uvádějíce. Ale ty se drž pevně toho, čemu ses naučil a o čem ses přesvědčil, neboť víš, od koho ses tomu naučil a znáš od dětství Písma svatá. Ta tě mohou poučiti ke spáse skrze víru v Kristu Ježíši. Všecko Písmo od Boha vdechnuté je užitečné k poučení, ke kázání, k napravování, k výchově ve spravedlnosti, aby člověk Boží byl dokonalý a způsobilý ke každému dobrému skutku.“

Matko Boží a všichni svatí, orodujte za nás, abychom se podle vašeho příkladu v každé a zvláště špatné době zachovali správně!