Změna pravopisu slova filosofie na filozofie je změnou podle vyslovování, kterou se ztrácí vazba na řecká slova φιλοσοφία složené z φιλειν (filein, mít rád) a σοφια (sofia, moudrost). Mají křesťané pohrdat filosofií? Varování před filozofií je v listu Kolosanům: 2,8: „Dejte si pozor, aby vás nikdo nezotročil (tak zvanou) filosofií – je to jen klam a mam. Jsou to samé nauky lidské, (které se opírají) o prvopočátky světa, ne o Krista.“ Ve vydání NZ z roku 1989 schváleném kardinálem Tomáškem, je ke Kol 2,8 tato výkladová poznámka:
„Těmito slovy Pavel neodmítá filosofii jako vědu (tj. poznání věcí z jejich příčin nejvyšších, získané přirozeným světlem rozumu), ale jen onu směs z náboženství židovského, křesťanského i pohanského, kterou nepraví učitelé šířili mezi věřícími a o které říkali, že to je filosofie.“ Tato poznámka tak odmítá nepravou filozofii, pro niž volím při tomto článku psaní se „z“: filozofie, protože nemá přímou vazbu na moudrost, filosofii.
Filosofii, která tvrdí teismus, názor že existuje bytost od níž je svět, není v rozporu s biblí učící o Stvořiteli světa a není ji třeba zavrhovat. Velikáni řecké filosofie Aristoteles, Platon a jiní dospěli k teismu. Teismus je názor, jenž je plně v souladu se Starým a Novým zákonem. Je odpovědí na otázky o povaze a cíli světa, člověka a života. Teismus je s křesťanstvím slučitelný filosofický směr držený teology od starověkého sv. Augustina, středověkého sv. Tomáše A. a dobrými filosofy a teology v každé době.

Člověk nehledající moudré zdůvodnění může filozofovat. Je to stav filozofie jako planého myšlení bez filosofie s láskou k moudrosti. Mnoha moderním filozofům moudrost uniká, protože nejsou zastánci teismu. Každá filosofie i filozofie vede své vyznavače směrem svých názorů a z ní jsou výsledky. Filozofie F. Nietzscheho s nadčlověkem nevytvořila člověka filosofa neboli moudrého, ale kruté nacisty. Filozofie materialistická byla základem komunismu a režimu s lidmi často vychytralými, ale nikoli moudrými.
Filozofie odmítající teismus je ateismus. Teismus uznává existenci Boží. V teismu je Bůh chápán jako bytost od světa odlišná, svět tvořící a udržující. Předpona „a“ znamená ne. A-teismus je tudíž názor odmítající teismus, co uznává Boží existenci. S ateismem souvisí názory, co Boží existenci přímo nepopírají, ale předpokládají ji za nedokazatelnou anebo tuto otázku neřeší.

Agnosticismus je názor popírající možnost správného poznání a tudíž i možnost ukončit a uzavřít otázku zda je Bůh či není. S tímto odmítnutím odpovědi na otázku, zda Bůh je, souvisí směry omezující se jen na smyslové poznání: senzualismus a pozitivismus. Směr, který vše zpochybňuje, včetně Boha se nazývá skepticismus. Panteismus je názor, jenž tvrdí, že věci jsou jedné podstaty a všechno (příroda) je Bůh. Tento názor je blízký hnutí New Age a indické filozofii. Deismus je názor uznávající Boha jako původce světa, ale dále se o něj nestarajícího. Starost o svět má proto převzít pouze člověk. Tento pohled propaguje svobodné zednářství.
Fideismus je názor popírající hodnotu rozumového poznání, protože k Bohu prý lze dospět pouze vírou a je vlastní protestantském pojetí s požadavkem „pouze víra“. Protestant bude odmítat výkladovou poznámku Kol 2,8 a tím jakoukoli filosofii. Fideismus zcela odmítá rozum a opakem je racionalismus, který odmítá víru v Boží zjevení a cení jen rozum.

Nihilismus je názor, co tvrdí, že není možné dospět k žádné hodnotě a pravdě. Nihilismus, nepřítomnost hodnot nemůže vést jinam než k ničení a sebezničení. Egocentrismus je názor stavící člověka jako míru všech věcí a určujícího, co bude či nebude z tohoto důvodu platit. Pragmatismus je názor, kde se za pravdu považuje to, co přináší lepší prospěch. Pokud by se dala filosofie dobře zpeněžit, tak by to byl důkaz její dobroty. Relativismus hlásá omezenost a nedokonalost poznání a odmítá možnost mluvit o konečné a závazné pravdě. Na relativismu není možné vybudovat právní stát, ale chaos. Filozofie skepticismu a relativismu má nutné důsledky, že se lidé nemohou domluvit.
Tento letmý pohled na různé filozofické směry nevyjmenoval všechny názory, kterým chybí pravá moudrosti a jsou tudíž pošetilé a bludné. Názorová protikladnost má vést ke správnému řešení, který zvolit. K tomu je třeba lásku k pravdě a vytrvalost při zvažování mínění (hypotéz). Teismus hlásá jistotu pravdy o Boží existenci a tím je oporou pro pravdy víry a život z víry. Odmítá nepravé filozofie a filozofy zavrhující pravdy víry (dogmata). V listu Kolosanům je ve stejné kapitole odsuzující filozofii verš o moudrosti, Kol 2,3: „V něm (Kristu) jsou skryty všechny poklady a moudrosti a poznání.“
Od Krista Pána se jeho matka Panna Maria naučila být pannou nejmoudřejší, jak máme v loretánských litanií. Následování Krista je následování moudrosti v moudrém životě. Zdravá filosofie pomáhá k tomu, aby velikonoce nebyly svátky přírody a jara, ale oslavou Zmrtvýchvstání Krista Pána, který byl jako člověk pro naše hříchy ukřižován. Podobně zdravá filosofie pomáhá při vyvracení lží a nepravdivých názorů týkajících se křesťanského života.