„Věda sexuální“ je podobná „vědeckému komunismus“ svou nepoctivostí, předpojatostí a výsledky. Vědecký komunismus volil metodu biče a boje proti Bohu. Sexuální věda ospravedlňuje překračování Božích přikázání a láká k nevázaně prožívané sexualitě metodou cukru. Průkopník na poli sexuality Alfred Kinsey byl odborník v oblasti hmyzu. Byl homosexuál a sadomasochista, který zneužíval děti a vězně k žádoucím statistickým výsledkům. Publikoval je v knihách „Sexuální chování muže“ a „Sexuální chování ženy“. Prohomosexuální mínění ovlivnil falešným údajem o 10% homosexuálních osob.
Na: www.drjudithreisman.org. je o Judith Reismanové. Tato žena 23.6. 1981 při mezinárodním zasedaní sexuálních vědců v Jeruzalémě pod názvem „Vědec a jeho přínos k sexuálnímu zneužívání dětí – Předběžná studie“ představila výzkum, který prováděla 32 roků a odhalil falšování, které Kinsey prováděl. Kinsey uvádí např. u dvouletého dítěte 7 orgasmů za 9 minut a v případě jednoho čtyřletého chlapce během 24 hodinových měření údajně napočítali 26 orgasmů. Přesto, že byl Kinsey odhalen jako podvodník, tak je v letech 1982-2000 650x citovaný jako autorita ve vědeckých časopisech. Je po něm nazván i institut. Sexuální revoluce má výsledky, které naši předkové neznali a vypovídají o tom statistiky:

Centrum pro kontrolu chorob USA uvádí, že 25% děvčat v dospívání má nějakou pohlavně přenosnou chorobu. Každoročně je 19 miliónů nových infekcí pohlavně přenosnými chorobami a polovinu tvoří mladiství ve věku 15-24 roků. Následkem je neplodnost 24.000 žen ročně. 25,3 % sexuálně aktivních děvčat uvádí, že je stále, většinou nebo často ve stavu deprese.
Institut Roberta Kocha ve svém buletinu z roku 2011 uvádí, že 68% nakažených HIV, aids, tvoří homosexuálové.
Michael Horn ve své studii o kondomu z roku 2007 zveřejnil: „Riziko infikování virem HIV navzdory pravidelnému a svědomitému užívání kondomu se pohybuje například při 500 sexuálních kontaktech v rozpětí 10-18%. Z deseti osob s přibližně stejnými rámcovými podmínkami by se tedy infikovali 1 až 2 osoby.“
American Journal of Public Health 1999 zveřejnil výzkum z let 1976 – 1994 s výsledky, že smrtelná hepatitida B se vyskytuje 5x více u homosexuálů než heterosexuálů.
Průzkum v Dánsku z roku 2009 M. Mathyho s kolektivem zjistil, že homosexuální muži v registrovaném partnerství spáchají 8x častěji sebevraždu jako heterosexuální ženatí muži.
Spolkový statistický úřad Německa uvádí v roce 2010 čísla, z nichž plyne, že o registrované partnerství požádalo 0,058 % obyvatelstva. Do centra dění se tak dostává zákon dělaný pro menšinu z menšiny.
Die Züriche Studie z roku 1999 o homosexuálním životě mužů věku 20-49 roků ukazuje průměr 10-15 různých mužských partnerů během jednoho roku. Lidé dneška spíš než tyto negativní údaje o homosexuálním chování znají novotvar homofobie.

Baltic Sea Study, rok 2007 Švédsko má tyto závěry: 10,5% chlapců denně sleduje pornografii, 29% víckrát do týdne, pouze 1,7% děvčat. Denní konzumenti jsou 2 až 6x náchylnější na sex se zvířaty, sex spojený s násilím a s dětmi. Jsou třikrát častější pachateli sexuálního zneužívání a znásilnění, protože chtějí vyzkoušet co viděli.
U dětí s rodiči stejného pohlaví se citové problémy vyskytují více než dvakrát častěji (Donald Paul Sullins, Citové problémy u dětí rodičů stejného pohlaví: rozdíl z definice)
Výsměchem rodině je název Pro Familia (Pro rodinu) u organizace, co uskutečňuje 77% potratů v Německu a podobně ve světě.
Tyto a další statistické údaje jsou výpovědí o mravním rozkladu člověka a společnosti. Lidé jsou zejména seznamováni s přečiny sexuálního chování v katolické církvi. Mluví se o pedofilii, ačkoli je těchto případů jen jedna pětina. Věková kategorie je až do 20. roků a pohlaví je v zásadě mužské. Jde o praktikování homosexuality, závažné provinění, o němž sdělovací prostředky většinou nepíší podle bible jako o hříchu do nebe volajícím, ale obhajují jeho legalizaci.

Massimo Introvigne v Center for Studies on New Religions na http://www.cesnur.org uveřejnil v roce 2010 studii o pedofilních kněžích. Čteme v ní: „„Abychom pochopili, jak jsme z tragické reálné skutečnosti došli až k morální panice, je tudíž nutné ptát se, kolik existuje pedofilních kněží. Nejširší souhrn dat byl nashromážděn ve Spojených státech, kde si v roce 2004 Biskupská konference objednala nezávislou studii u John Jay College of Criminal Justice na City University of New York , která není katolickou univerzitou a je všeobecně uznávána za nejautoritativnější akademickou instituci ve Spojených státech v oblasti kriminologie. Tato studie nám říká, že od roku 1950 do roku 2004 bylo obviněno 4.392 amerických kněží (z celkového počtu 109.000) ze sexuálních vztahů s mladistvými. Z nich byla občanskými soudy odsouzena o něco více než stovka kněží.“ Dále čteme: „Podle tohoto výzkumu se 78,2 procent obvinění týká mladistvých, kteří překročili pubertu.“ Zajímavé je pozadí informací: „Četba některých článků nám ukazuje, že v předvečer politických, právních a také voličských rozhodnutí, které takřka všude v Evropě a ve světě zpochybňují podávání tablety RU 486, euthanasii, uznávání homosexuálních svazků, ve kterých se pozvedá hlas prakticky pouze Církve a papeže, aby chránil život a rodinu, se mocné lobby pokoušejí preventivě tento hlas zdiskreditovat prostřednictvím hanebné a dnes bohužel velmi snadné pomluvy, že Církev podporuje či toleruje pedofilii.“
Podle statistik ministerstva práce ČR bylo v roce 2012 813 případů sexuálního zneužití. Kdo se na nich podílel? Pokud se o podezření na katolického kněze dozví před rozhodnutím soudu celá společnost i s jménem a o dalších tisících případů za poslední léta se mlčí, tak se neměří všem stejně.
Na www.kuby.sk/‎ čteme: „Kořenem kultury smrti, které ročně padá za obět 5 miliónů nenarozených dětí, je naše nepochopení a zneužívání sexuality. Ideologie rodové rovnosti - gender mainstreamingu, která chce rozptýlit pohlavní polaritu muže a ženy, podporuje toto zneužívaní, a ničí přitom základ rodiny a vztahu člověka k Bohu - Otci.“

Katolická Církev se nemusí za svou náročnou sexuální nauku stydět, protože je od Boha. K této nauce patří, že každý sexuální život mimo svátostné manželství je hříchem. Hodnotou je stud, dobrovolná sexuální zdrženlivost a to i celoživotní. Ani ve svátostném manželství není možné dar sexuality zneužívat. Čím, kdo hřeší, tím je trestán. Sexuality se týkají dvě přikázání Desatera 6. a 9. a hříchy má člověk napravit pokáním. Apoštol Pavel píše v listu Kolosanům 3,5: „Umrtvěte proto všechno, co je ve vašich údech pozemského, smilství, nečistotu, chlípnost, zlou žádostivost a chamtivost, která je modloslužbou; pro tyto věci přichází Boží trest na neposlušné lidi.“
Vzorem sexuální morálky je Panna Maria a svatí. O podobný život se prosí v litaniích ke všem svatým: „Spaluj ohněm Ducha Svatého ledví naše i srdce, abychom ti cudným tělem sloužili a čistým srdcem se ti líbili.“