Ve Skutcích apoštolů, 19,2 máme otázku: „Dostali jste Ducha Svatého, když jste přijali víru?“ Odpověď: „Ale ani jsme neslyšeli, že je nějaký Duch Svatý“, bychom mohli uslyšet i dnes a to i u těch, co přijali svátost biřmování. Možnost nápravy je v upřímném zasvěcení Duchu Svatému.

Sv. Pius X. vyslovil 1. června 1908 tuto zásvětnou modlitbu k Duchu Svatému: „Ó Duchu Svatý, Božský Duchu světla a lásky, zasvěcuji ti své srdce a svou vůli, celou svou bytost pro čas i pro věčnost. Nechť můj rozum je stále otevřen tvým nebeským vnuknutím a učení svaté Církve, jejímž jsi neomylným vůdcem. Nechť je mé srdce neustále zapáleno láskou k Bohu a bližnímu; nechť je má vůle vždycky v souladu s Boží vůlí a nechť je celý můj život věrným napodobováním života a ctností našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista, jemuž společně s Otcem a tebou budiž na věky vzdávána čest a sláva. Amen.“

Kardinál Mercier se zasvětil Duchu Svatému 17.5. 1929 takto: „Ó Duchu Svatý, Duchu mé duše, uctívám tě, miluji tě, děkuji ti. Osvěcuj mě, veď mě, posiluj mě a utěšuj mě. Vnukni mi, co mám činit a nařiď, abych to činil. Slibuji ti, že se podřídím všemu, co mě s tvým souhlasem bude očekávat. Ukaž mi jen svou svatou vůli a naplň mě svou milostí a láskou, abych ti neodepřel nic, byť by to bylo sebetěžší. Odevzdávám se ti bezvýhradně. Posiluj mou vůli, abych všechna svoje rozhodnutí skutečně vykonal, a dej mi milost vytrvalosti. Nauč mě, jak se mám modlit. Získej pro mne milost, abych se modlil s neomezenou důvěrou, že budu slyšen podle svaté Boží vůle. Dej mi opravdovou pokoru srdce. Prohlubuj a upevňuj mou víru ve skutečnou Kristovu přítomnost ve svaté Eucharistii. Učiň ze mne horlivého a milujícího ctitele Ježíše ve velebné Svátosti. Upevňuj mou lásku k naší svaté Matce. Duchu Svatý, k nápravě všech urážek a nedbalostí, kterých jsem se dopustil, ti nabízím Ježíšovo milující Srdce. Zasvěcuji se ti bezvýhradně. Vkládám v tebe svou důvěru. Uč mě, jak tě ve světě lépe poznávat a milovat. Dej mi neúnavnou horlivost pro duše, abych utěšoval Ježíše.“

Mexická mystička, služebnice Boží Conchita Armida (1862 – 1937), nebyla osoba Bohu zasvěcená, ale měla s manželem devět dětí. Žádné z nich se nedostalo na scestí. Její mystická vytržení se u ní střídala s všední domácí prací hospodyně. Napsala: „Být manželkou a matkou nebylo nikdy překážkou pro můj duchovní život.“ V jejím Duchovním deníku jsou tato slova o Duchu Svatém: „Je-li někde smutek, je to proto, že se duše neutíkají k tomuto božskému Utěšiteli, k němu, který je dokonalou duchovní radostí. Je-li někde slabost, je to proto, že se duše neopírají o toho, který je neporazitelná Síla. Jsou-li zde bludy, je to proto, že se pohrdá jeho světlem. Víra uhasíná pro nepřítomnost Ducha Svatého. V celé Církvi se žádný den nevzdává Duchu Svatému ta úcta, která mu patří. Většina zla, které řádí na poli Církve a duší, je důsledek toho, že není přiznáno Duchu Svatému prvenství, které náleží této třetí osobě v Trojici.“

Opakem zanedbání Ducha Svatého je zasvěcení, o němž v Duchovním deníku píše: „Jednoho dne, který není daleko, v centru mé Církve, u svatého Petra se uskuteční zasvěcení světa Duchu Svatému a milosti tohoto božského Ducha se vylijí na šťastného papeže, který je vykoná. Je mým přáním, aby celý svět byl zasvěcen božskému Duchu, aby on se vylil na zemi v nových Letnicích.“

Tato slova stará skoro 100 roků ukazují, že úctě k Duchu Svatému se můžeme učit především v Církvi katolické. Ta ve své předkoncilní liturgii měla neděle nazývané po seslání Ducha Svatého, v běžném cyrilometodějském kancionále litanie k Duchu Sv. obsahovaly odprošování za hříchy proti Duchu Svatému a bylo 9 písní k Duchu Svatému. Např. kancionál (pokoncilní) s pěti písněmi k Duchu Svatému a vypuštěním litanií k Duchu Svatému nabízí menší vzývání Ducha Svatého. Jsou i pomýlení katoličtí křesťané upřednostňující vzývání Ducha Svatého mimo katolickou Církev místo uvnitř katolické Církve.

Jak poznám, zda jde o působení Ducha Svatého? Především, zda je zde láska k Bohu a k lidem v souladu s životem podle Desatera a blahoslavenstvími a požadavkem milovat Boha, sebe a bližního.

Zásvětná modlitba k Duchu Svatému (P. Rössler): Zasvěcuji se Duchu Svatý tvé osobě a tvému působení, aby se účinněji naplňovalo to, k čemu chceš vést. Vyznávám, že z Otce i Syna vycházíš a Ty také k Otci i Synu přivádíš. Bez Tvé pomoci lidský rozum nevidí zřetelně v Bohu skutečného Otce, Stvořitele nebe a země. Bez Tvé pomoci se přeceňuje význam viditelného materiálního světa a podceňuje svět neviditelný s pomocí dobrých andělů a úklady Zlého odpůrce s výsledkem neplnění vůle Boží.

Bez působení tebe Posvětitele člověk netouží posvětit jméno Boží znesvěcené mezi národy ani si nepřeje upřímně příchod Božího království. Jedině s tvou božskou pomocí lze o Synu, Ježíši Kristu, vyznávat, že je Pán, pravý a skutečný Bůh, jedné podstaty s Otcem a Tebou. Ty, Duchu Svatý jsi vzýván, abys obnovil tvář země zohyzděné hříchem. Vzorem obnoveného člověka a obnovené země je Panna Maria, v níž a na níž jsi vykonal skutky odpovídající tvé božské moci a přesahující lidské možnosti. Skrze Tebe Duchu Svatý se další osoba Nejsvětější Trojice stala člověkem v Panně, která je tak oprávněně Matkou Boží. Jako Pán a Dárce života působíš v přirozeném i nadpřirozeném řádu Stvoření, Vtělení a Vykoupení.

Na počátku světa jsi se vznášel nad vodami a na počátku Církve jsi nově dán při letnicích jako plod Kristova kříže a v kříži a s křížem působíš. Vzkříšení je Tvým darem a Zmrtvýchvstalý Kristus má oslavené tělo, které je tvým dílem. Tvá moc uschopnila apoštoly k hlásání evangelia a bez tebe není možná pravá evangelizace. Ty působíš zvláště ve slovech papeže, nástupce apoštola Petra, když mluví slavnostně jako nejvyšší autorita ve věcech víry a mravů. Každý platný křest má účinky Tvého Ducha, které oživujeme obnovou křestního slibu. Každé odpuštění hříchů ve svátosti pokání i jiným způsobem se děje Tvým působením. Pouze hříchy proti Tobě, Duchu Svatý, jsou neodpustitelné. Ty, Duchu Svatý jsi svoláván při Eucharistii, aby se stala tělem a krví našeho milovaného Pána Ježíše Krista. Jsi vzýván, aby u všech, kdo mají účast na těle a krvi Kristově nastaly účinky eucharistické oběti. Tvým působením mají být všichni shromážděni a sjednoceni v jedné, svaté, katolické, apoštolské Církvi, která touží po konečném naplnění dějin a oslavení slovy: “Přijď Pane Ježíši!“

Celé Písmo je Tebou vnuknuto a pravý prorok, skrze kterého mluvíš, hlásá lidem nové srdce. Ty jsi Duchu Svatý utvořil Srdce Ježíšovo v lůně panenské Matky a upřímné zasvěcení Božskému Srdci přineslo své požehnané plody v těch, kdo je upřímně vykonali a žijí. Srdce Panny Marie je modelované Tebou, je to Srdce Tvé snoubenky a nevěsty. Zasvěcení Panně Marii přineslo rovněž bohaté plody v těch, kdo je správně vykonali a snaží se toto zasvěcení žít. Pro tuto zkušenost zasvěcení se zasvěcuji s důvěrou Tobě, Svatý Duchu. Zasvěcuji Ti svůj rozum i vůli, tělo i duši, minulost, přítomnost i budoucnost, modlitby, práce, radosti, bolesti a utrpení, aby Tvá milost mě osvítila, posílila, napravila a vedla až plnosti věčné lásky a pravdy v Bohu Trojjedinném, Otci, Synu a Duchu Svatém. Amen.