Co je o vánocích hlavní? Poznáme to z těchto výpovědí: „na vánocích jsou hlavní dárky“, „na vánocích je hlavní dobré jídlo“, „na vánocích je hlavní odpočinek ve dnech volna.“ Toto převažující pohanské ladění vyjadřují i pohlednice. Křesťanská odpověď je: „Na vánocích je hlavní narození Spasitele.“ Tato je centrální zvěst, z níž vznikly tradiční vánoční svátky. Podle katechismu kardinála Tomáška si připomeňme:
„Co znamená jméno „Ježíš“ a „Kristus“?– Jméno „Ježíš“ znamená Vykupitel anebo Spasitel. Toto jméno dal svému vtělenému Synu nebeský Otec. Poslal anděla k Panně Marii se vzkazem „a dáš mu jméno Ježíš“ (Luk. 1, 31.) Tentýž vzkaz vyřídil anděl později ve snu i sv. Josefovi: „Dáš mu jméno Ježíš, neboť on spasí lid z jeho hříchů.“ (Mat. 1, 21)
Jméno „Kristus“ znamená totéž, co Mesiáš, to je Pomazaný. Vykupiteli se říkalo Pomazaný, protože ve Starém Zákonu byli kněží a králové ke svému úřadu pomazáni olejem. Říkalo se jim „pomazaní Páně “. Vykupitel je však nejvyšším knězem, učitelem i králem a proto si ještě více zasluhuje název „Pomazaný“. Svatý apoštol Pavel píše o Pánu Ježíši, že je „Král nad králi a Pán nad Pány“. (1. Tim. 6, 15)

Kdo je Ježíš Kristus?– Ježíš Kristus je jednorozený Syn Boha Otce a zároveň člověk. Říkáme „jednorozený“, protože Ježíš Kristus je jediný a pravý Syn Boha Otce, kdežto my jsme byli z milosti Boží jen přijati za děti Boží při svatém křtu. V Písmu svatém čteme také o „bratřích Páně“. (Mat. 12, 47) „Bratři Páně“ nebyli skuteční bratři Pána Ježíše, nýbrž jeho příbuzní. Již ve Starém zákoně se slovem „bratr“ označoval nejen rodný bratr, ale i příbuzný a známý. Abraham nazval Lota svým bratrem, ač byl Abraham jeho strýcem. Židé pokládali všechny členy svého národa za jednu velkou rodinu, kde všichni byli bratry a sestrami. Jména tak zvaných „bratří Páně“ jsou: apoštol Jakub, Josef a Šimon. Otcem Jakuba, a tím i jeho bratrem, jmenuje Nový zákon Alfea (Kleofáše); jejich matka Marie se nazývá „sestrou“ (to je příbuznou) Panny Marie.

Říkáme „Bůh a zároveň člověk“, protože Syn Boží je Bůh od věčnosti, ale v čase vzal na sebe také lidskou přirozenost, totiž lidské tělo a lidskou duši, a tak se stal člověkem.
Čím dokázal Ježíš Kristus své božství? – Svým učením: Učení Pána Ježíše je nejvýš dokonalé a on sám o sobě častěji řekl, že je Syn Boží. Pod přísahou to prohlásil slavnostně u Kaifáše. (Mat. 26, 63-64)
Svým životem, mohl říci i nepřátelům: „Kdo z vás bude mne viniti z hříchu?“ (Jan 8, 26)
Svými zázraky: zázrak je takový skutek, který může vykonat vlastní mocí pouze Bůh. Pán Ježíš vlastní mocí proměnil vodu ve víno a dvakrát nasytil tisíce lidí několika chleby; vymítal zlé duchy a utišil bouři na moři; uzdravil pouhým slovem nemocné a křísil mrtvé; sám vstal z mrtvých a vstoupil na nebesa.

Svými proroctvími: proroctví je předpovědění takové budoucí věci, kterou může vědět pouze vševědoucí Bůh. Pán Ježíš předpověděl například Jidášovu zradu, Petrovo zapření, své utrpení, smrt, zmrtvýchvstání, nanebevstoupení, seslání Ducha Svatého a rozboření Jeruzaléma. Všechny tyto předpovědi se splnily. Také se splní to, co předpověděl Pán Ježíš o konci světa a posledním soudu.
Jméno Ježíš vyslovuj vždy s největší úctou! Při vyslovení nejsvětějšího jména Ježíš skloň hlavu! Rád používej pozdravu: „Pochválen buď Ježíš Kristus“. Říkej však slova tohoto pozdravu vždy s největší úctou! Ať náležíš celou svou duší i tělem Pánu Ježíší: „Ježíší, Tobě žiji, Ježíši, Tobě umírám, Ježíši, Tvůj jsem živ i mrtev. Amen.“

Vzorem prožívání vztahu ke Spasiteli jsou svatí. Při narození Ježíše Krista projevila svatá Matka Boží a sv. Josef zvláště pravou víru, pevnou naději a mocnou lásku. Po materiální a konzumní stránce měli vánoce velmi skromné: „Blahoslavení vy chudí, neboť jejich je království nebeské“ (Lk 6,20). Již v Betlémě se naplnilo se, co píše apoštol Jan: „Do vlastního přišel, ale vlastní ho nepřijali. Těm, kdo jej přijali, dal moc stát se Božími dětmi, těm, kdo věří v jeho jméno“(Jan 1,11-12).

Koledy jsou kristocentrické