Jsou vědci, co se jasně vyjádřil k otázce Boží existence. Z jejich myšlenek poznáváme, že se o tuto otázku zajímali. Nikdo, ani vědec, pokud otázku existence Boha neřeší není schopen rozumné odpovědi. Nanejvýš tento vědec, např. odborník na hmyz, broukolog, může říci: “Mě zajímají jen brouci a nemám přehled ani o celé biologii a ještě méně o dalších vědeckých oborech jako fyzika nebo chemie, a proto nejsem schopen dobře odpovědět.”

Vědci, co se vyjádřili k Boží existenci využili svůj rozum, aby udělali závěry ze svého oboru k závěru nejobecnějšímu o původu a cíli věcí. Neplatilo o nich, že pro stromy neviděli les, protože kromě svého vědeckého oboru se snažili o obecné poznatky, které patří do filosofie a teologie:

A.M. Ampére, + 1836. Francouzský fyzik a matematik: „Nejpřesvědčivějším důkazem o existenci Boha je očividný soulad prostředků, které udržují pořádek ve vesmíru a živým bytostem dávají vše, co je potřebné pro jejich organismus, aby mohly existovat.“

Ch.B. Anfinsen, + 1995. Americký biochemik a nositel Nobelovy ceny: „Myslím, že jen idiot může být ateista. Musíme přijmout, že existuje určitá nepochopitelná moc, která má nepředstavitelnou schopnost předvídání a vědění a rovněž sílu, která způsobila, že začal existovat svět.“

F. Bacon, + 1626. Anglický vědec a filosof: „V Boha nevěří jen ti, kteří mají zájem na tom, aby ho nebylo.“

K.E. v. Bayer, + 1876. Estonský biolog, zakladatel embryologie: “Dnes k nám příroda mluví podivuhodnou řečí, symfonií zákonitosti a krásy. Když jsem nedávno pozoroval lidské tělo, cítil jsem se, jako bych poslouchal úchvatné kázání. Obnažil jsem hlavu a chtělo se mi zpívat: Aleluja - Chvalme Boha!”

C. Bernard, + 1878. Francouzský lékař a vědec: “Kdybych měl jedním slovem vyjádřit, co je život, řekl bych: „Život je stvoření“.

J. J. von Berzeltus, + 1848. Chemik a objevitel mnohých prvků: “Vše, co souvisí s organickou přírodou, prozrazuje moudrost a účelnost a jeví se jako výsledek myslícího rozumu. Člověk má tedy chápat své schopnosti jako zrcadlový odraz té Bytosti, které děkuje za své bytí.”

H.A. Becquerel, + 1908. Francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny: “Je nemožné porozumět vzniku života na zemi bez Tvůrce.”

A. Bier, + 1949. Lékař a chirurg: “Poznamenávám, že pravá zbožnost, která uznává osobního Boha a osobní pokračování života ve spojení s Bohem, není v rozporu s přírodní vědou. Proto se po všechny časy k této víře hlásili opravdoví vědci.”

R. Boyle, + 1691. Irský fyzik a tvůrce moderní chemie: “Dokonce všechny nejlepší knihy v porovnání s Písmem svatým jsou jako planety, které svůj lesk a světlo dostávají od slunce.”

T. Bovet, + 1976. Švýcarský neurolog a psychoterapeut: „Není třeba vůbec dokazovat, že Bůh s námi hovoří, je to prostě nepopiratelná skutečnost. Dostatečně nám ji potvrzují Písmo svaté, dějiny, světci a každodenní zkušenost věřícího člověka.”

A. Carrel, + 1944. Francouzský lékař a nositel Nobelovy ceny: „Modlit se není větší hanbou než pít nebo dýchat. Člověk potřebuje Boha jako potřebuje vodu a kyslík.“

A.L. Cauchy, + 1857. Francouzský matematik: “Jsem křesťan, to znamená, že věřím v Kristovo božství jako Tycho de Brahe, Koperník, Descartes, Newton, Leibniz, Pascal…, jako všichni velcí astronomové a matematici minulosti.”

E. Conklin, + 1952. Americký biolog: „Pravděpodobnost, že život vzešel z náhody, je srovnatelná s pravděpodobností, že slovník vzešel z exploze v tiskárně.“

A. H. Compton, + 1962. Americký fyzik a nositel Nobelovy ceny: „Není pro mne těžké mít tuto víru, protože je zcela jasné, že kde je úmysl a plán, tam také musí být inteligence. Uspořádaný, rozvíjející se vesmír potvrzuje Písmo: Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.“

Ch.R. Darwin, + 1882. Anglický přírodovědec a biolog: “Nikdy jsem nepopíral existenci Boha. Jsem přesvědčen, že vývojovou teorii je možné úplně sladit s vírou v Boha. Je nemožné dokázat a pochopit, že velkolepý a nadevše nádherný vesmír a stejně tak člověk povstali jen náhodou. Toto považuji za hlavní důkaz existence Boha.”

E. Dennert , + 1942. Přírodovědec a filosof: “Nejnovější výklady přírody podle povrchní formulky “samo od sebe” obsahují přímo nesmyslný názor, že v přírodě se dějí věci náhodou anebo bez účelu. To by však znamenalo, že příroda sama je nesmyslem.”

F. Dessauer, + 1963. Německý zakladatel roentgenové hloubkové léčby a kvantové biologie: “Jestliže v posledních sedmdesáti letech proud objevů a vynálezů vnikl tak mocně do naší doby, znamená to, že Bůh Stvořitel k nám mluví prostřednictvím výzkumníků a vynálezů hlasitěji a zřetelněji než kdykoliv předtím a dává nám k dispozici svou moc.”

N.P. Dubinin, + 1998. Ruský odborník v genetice: “Cihly samy o sobě nejsou ještě stavba. Zdá se mi, že pro vznik života nestačil jen stavební materiál. Musel tu být ještě nějaký – nám doposud neznámý ´zážeh´. A já si myslím, že tento zážeh zafungoval jen jednou.”

A. Eddington, + 1944. Anglický fyzik: “Moderní fyzika nás neodvádí od Boha, ale naopak, nevyhnutelně nás vede blíže k Bohu. Ani jeden z původců ateismu nebyl přirodovědcem. Všichni byli jen průměrnými filosofy.”

T. A. Edison, + 1931. Americký vynálezce: “Mám neobyčejnou úctu a obdiv vůči každému inženýrovi, zejména vůči největšímu z nich – Bohu.”

A. Einstein, + 1955. Německý fyzik, tvůrce teorie relativity, nositel Nobelovy ceny: “V nepochopitelném vesmíru se projevuje rozum, převyšující nekonečně nás lidi. Běžná představa o mně, že jsem ateista, spočívá ve velikém omylu. Kdo ji vyčetl z mých vědeckých teorií, sotva je pochopil.”

J.H. Fabre, + 1915. Francouzský entomolog: “Nemohu říci, že v Boha věřím, já ho vidím. Bez něj nechápu nic. Bez něj je vše temné. Přesvědčení, že Bůh je, jsem si nejen zachoval, ale i prohloubil a zdokonalil. Každá doba má svůj vrtoch. Je to nemoc času. Spíše mi stáhnete kůži z těla, než byste mi vyrval víru z duše.”

M. Faraday, + 1867. Anglický fyzik a chemik: „Představa Boha a úcta k němu vstupují do mé duše právě tak jistými cestami jako jsou cesty, jež nás vedou k poznání pravd řádu fyzického.“

A. Fleming, + 1955. Anglický objevitel penicilinu a nositel Nobelovy ceny: “Dnešní fyzika potvrzuje, že fyzický svět má svůj počátek v tvůrčím aktu a vůbec není něčím, co se samo stvořilo a co nemá počátek.”

J.A. Fleming, + 1945. Fyzik a radiotechnik: “Původ člověka lze hledat jedině v tvůrčí síle osobního Boha.” “Tělesné zmrtvýchvstání Kristovo je jednou z nejlépe dosvědčených událostí v dějinách lidstva.”

K.F. Gauss + 1855. Německý matematik: “Až udeří naše poslední hodina, bude naší nevýslovnou radostí vidět toho, kterého jsme ve své tvořivé práci mohli jen tušit.”

Max Hartmann, + 1962. Biolog, ředitel ústavu Maxe Plancka: “Výsledky nejpokrokovější vědy-fyziky ani v nejmenším neodporují víře, která tvrdí, že za přírodou a nad ní existuje síla, která ji řídí. I kritickému zkoumateli přírody všechno připadá jako grandiosní zjevení. Nutí ho věřit ve Všemohoucího, který dává všemu smysl a který stojí za účelností všeho.”

W. Heisenberg, + 1976. Německý fyzik, nositel Nobelovy ceny: “První doušek z poháru přírodních věd vede k ateismu, na dně poháru však čeká Bůh.”

F. W. Herschel, + 1822. Německý astronom a konstruktér teleskopů: „Pravdivá věda tak dalece vyjasňuje přívlastky Boha, že ateismus se stává absurdním. Jedině přítomnost Ducha může rozluštit všechny těžkosti.”

F. von Huene, + 1969. Německý paleontolog: “Tyto dlouhé dějiny života, který se neustále krok za krokem a stupeň za stupněm zdokonaluje, představují právě stvoření živého světa. Je to činnost Boha, který všechno naplánoval a načrtl a nyní vše spravuje a udržuje.”

J. Jeans, + 1946. Britský astronom: “Zákonitost a řád, který v přírodě nalézáme, lze nejspíše vylíčit a myslím také nejsnáze pochopit ze stanoviska idealistického. Můžeme tedy s výhradami právě učiněnými prohlásit, že dnešní věda přeje idealismu.”

P.J. Joule, + 1889. Anglický fyzik: “Když obrátíme svůj zrak z hvězdného nebe k zemi, setkáme se s velkou rozmanitostí jevů, svázaných vzájemně s přeměnami životní síly a tepla, jevů, které jasně oslavují moudrost a blahoslaví pravici Velkého budovatele přírody…tímto způsobem se udržuje řád vesmíru…neboť nade vším se vznáší svobodná vůle Boží.”

Lord T.W. Kelvin, + 1907. Skotský fyzik: “Jestli myslíš dost vyhraněně, budeš vědou donucen věřit v Boha.”

A. Kircher, + 1690. Vynálezce laterny magiky: “Nechcete věřit, že tento můj malý globus povstal sám od sebe, a máte pravdu. Jak potom tedy můžete věřit, že jeho obrovský originál, který vidíte a obdivujete, povstal sám od sebe!”

J. Kepler + 1630. Německý astronom: “Věnovat se astronomii znamená číst Boží myšlenky.” “Bůh je veliký a veliká je jeho moc, nekonečná jeho moudrost. Chvalte ho svou řečí, nebe i země, slunce, měsíc a hvězdy! Ať ho, pokud jen mohu, velebí i má duše - jeho, Tvůrce a Pána. Jemu buď chvála a čest i sláva na věčné časy! Amen.”

M. Kopernik, + 1543. Polský astronom: „Koho by se nezmocnil obdiv vůči všemohoucímu Tvůrci, když pozoruje a zamýšlí se nad obdivuhodným pořádkem ve vesmíru, pocházejícím z Boží moudrosti!“

A.J. Langbehn, + 1907. Německý historik: “Kdo popírá Boha, podobá se člověku, který popírá slunce. Nic mu to neprospěje, neboť slunce svítí dále.”

M. v. Laune, + 1960. Německý fyzik a nositel Nobelovy ceny: „V minulosti chtěli přírodovědci vidět Boha tváří v tvář. Ačkoliv to nebylo možné, na základě exaktních věd tvrdili, že Bůh není. O kolik skromnějšími jsme se stali my přírodovědci dnes! Pokorně se skláníme před nesmírně Velkým, před úžasně Mocným, před věčně Neviditelným, před nikdy Nepochopitelným.“

J. Lederberg, + 2008. Americký molekulární biolog a nositel Nobelovy ceny: “Program člověka je encyklopedie 46 svazků po 20 tisících stranách.”

J. v. Leibig, + 1873. Německý chemik: “Jen ten pozná moudrost a velikost Stvořitele, kdo se snaží vyčíst jeho myšlenky z obrovské knihy, kterou nazýváme příroda.”

Ch. Lichtenberg, + 1799. Německý fyzik: “U většiny lidí se nevíra v jednu věc zakládá na slepé víře v jinou.”

C. v. Linné, + 1778. Švédský přírodovědec, lékař a botanik: “Dívám-li se na slunce a hvězdy, zavěšené v prostoru, myslím, že všechna ta stvořená díla mají na sobě znamení moudrosti a moci Boha, jenž je naplňuje světlem a životem.”

Ch. Lyell, + 1875. Anglický zakladatel moderní geologie: “Ať obrátíme své bádáni kterýmkoliv směrem, všude nalézáme velmi jasné důkazy o tvořivé inteligenci, o její prozíravosti, moudrosti a moci.”

G. Marconi, + 1937. Italský vynálezce radiového spojení: „Hrdě prohlašuji, že jsem věřící. Věřím v sílu modlitby. Nevěřím pouze jako věřící katolík, ale i jako učenec.“

P. de Martius, + 1868. Německý botanik: “V dnešní době by si mnozí rádi mysleli, že přírodovědci vyznávají materialismus, že si nevšímají jevů, které poukazují na duchovní základ věcí. A přece, kdo by tyto jevy mohl a měl jasněji vnímat než právě přírodovědec?”

J.C. Maxwell, + 1879. Skotský fyzik, zakladatel elektromagnetické teorie světla: „Sluneční soustavy jsou dokonalé dnes tak jako byly v den svého stvoření. Kéž bychom se přesvědčili, že naše nejšlechetnější lidské vlastnosti jsou obrazem té Bytosti, která na počátku stvořila nebe a zemi, tak jak i hmotu, ze které jsou utvořené.“

R. Mayer,+ 1878. Německý lékař a fyzik, objevitel zákona o zachování energie: “Svůj život končím s přesvědčením, které vychází z hloubky mého srdce: Opravdové přírodní vědy a filosofie musí vést k víře v Boha a ke křesťanskému náboženství.”

H. Mädler, + 1874. Německý astronom, který první nakreslil mapu Měsíce: „Opravdový badatel přírody nemůže popírat existenci Boha, protože kdo nahlédl tak hluboko do Boží dílny jako on a měl možnost obdivovat věčnou moudrost, musí sklonit koleno před projevy nejvyššího Ducha.“

G. Mie, + 1957. Fyzik: “Musím říci, že myslící přírodovědec musí být nevyhnutelně zbožný člověk. Protože se musí uctivě sklonit před Božským Duchem, kterého v přírodě jasně pozorujeme, třebaže v nesmírné různosti dění ve světě nám zůstává stále nepochopitelným.”

R. A. Millikan, + 1953. Americký fyzik a nositel Nobelovy ceny: „Lidé, kteří vědí málo z vědy a lidé, kteří vědí málo z náboženství, se mohou mezi sebou hádat a přítomní si mohou myslet, že se to hádá věda s vírou. Ale ve skutečnosti se zde srazily jen dva druhy nevědomosti.“

W. Nernst, + 1941. Německý chemik a nositel Nobelovy ceny: „Fyzikální zkoumání - to je hledání Boha za jeho stvořitelskou činností.”

I. Newton, + 1727. Anglický fyzik a astronom: “Nádherný pořádek a soulad vesmíru mohl vzniknout jen podle plánu vševědoucí a všemohoucí Bytosti. Toto je můj poslední a nejvyšší poznatek.”

Hans Christian Oersted, + 1851. Dánský fyzik, zakladatel nauky o elektromagnetismu: “Každé důkladné zkoumání přírody vede k poznání Boha a poučuje nás, že v porovnání s Bohem nejsme ničím, ale Bůh nás dělá něčím.”

Paracelsus Teofrast z Hohenheimu, + 1541. Švýcarský lékař: „Zkoumejte přírodu, jestliže chcete poznat Boha a pravdu!“

Blaise Pascal, + 1662. Francouzský filosof, matematik a fyzik: „Jestliže Bůh neexistuje a ty v něj nevěříš, nemáš nic ztraceno. Jestliže existuje a ty v něj nevěříš, máš ztraceno všechno.“

L. Pasteur, + 1895. Francouzský lékař, biolog a chemik: „Čím více se zabývám vědou, tím více jsem věřícím.“

A. Penzias, nar. 1933. Americký fyzik a nositel Nobelovy ceny: “Nejlepší údaje, jaké máme, přesně odpovídají tomu, co bych předpokládal, kdybych měl k dispozici jenom pět knih Mojžíšových, žalmy a celou Bibli.”

M. Planck, + 1947. Německý fyzik, zakladatel kvantové teorie, nositel Nobelovy ceny: „Ať se podíváme kamkoli a jakkoli hluboko, nikde nenajdeme rozpor mezi náboženstvím a přírodními vědami. Ba naopak nacházíme mezi nimi plný soulad právě v rozhodujících bodech. Náboženství a přírodní vědy se nevylučují, jak si dnes někteří myslí, nebo jak se jiní obávají, ale navzájem se doplňují a podmiňují. Uvažování věřícího Bohem začíná, uvažování fyzika Bohem končí.“

J. Reinke, + 1931. Německý biolog a filosof: “Přírodovědec vidí Božství z dálky skrze přírodní jevy a musí přiznat s Augustinem: Mé srdce bylo nepokojné dokud jsem nenašel pokoj v Bohu.”

J. Renke, + 1916. Fyziolog a antropolog: “Vždy jsem se snažil dokázat, že přírodní vědy neodvádějí od náboženských a křesťanských ideálů, ale naopak, že právě v přírodě je možno poznat účinek Božské síly, za které všechno pochází.”

H. Rohrbach, + 1993. Německý matematik: „Je jasné, že světový názor nové doby, ve které jsme se všichni stali víceméně velkými, popřel Boha, ale moderní výsledky fyziky popřely tento názor. Dnes máme možnost, abychom bez překážky a dle vědeckých argumentů zcela svobodně se rozhodli a udělali z dvojitého Ne jedno Ano k Bohu.“

E. Rutherford, + 1937. Novozélandský fyzik: „Ani střízlivý učenec, který „odčaroval“ kousek tajemství života, nemusí pochybovat o existenci Boha. V nevědeckých kruzích se udržuje mylná domněnka, že učenec, jestliže ví více o bytí, musí být nevěrcem. Právě naopak, naše práce nás přibližuje k Bohu. Umocňuje naši úctu k jeho úžasné moci, před kterou naše ubohé nástroje – třebaže titánsky dokonalé – bídně selhávají.“

P. Sabatier, + 1941. Francouzský chemik a nositel Nobelovy ceny: „Přírodní vědy a náboženství mohou stavět proti sobě stavět jen lidé, kteří se málo vyznají i v přírodních vědách i v teologii.“

E. F. Sauersbruck, + 1951. Chirurg a objevitel krevního tlaku: “Není pravého lékařského umění bez světonázorového pokorného zaměření na Boha. Z této pokory vyvěrá mocná síla, kterou potřebujeme, abychom mohli vykonávat své povolání.”

W. von Siemens,+ 1892. Německý fyzik: “Čím hlouběji vnikáme do harmonického působení přírodních sil, tím pokornějšími a skromnějšími se cítíme a tím více vzrůstá náš obdiv nad nekonečnou Moudrostí, která udržuje pořádek ve světě a proniká celé stvoření.”

H. Speman, + 1941. Německý embryolog a nositel Nobelovy ceny: „Přiznávám se, že ve své experimentální práci mám často pocit, že vedu dialog, při čemž můj Partner se mi zdá daleko moudřejší než já. Před touto obrovskou skutečností badatel znovu a znovu pociťuje hluboký a uctivý úžas.“

C.L. Schleich, + 1922. Chirurg a vynálezce infiltrační anestesie: “Stal jsem se věřícím prostřednictvím mikroskopu a výzkumu přírody. Chtěl bych přispět, podle svých sil, k úplnému souladu vědy a náboženství.”

A. Schwalow, + 1999. Americký fyzik, nositel Nobelovy ceny: “Naštěstí máme Bibli a zvláště Nový zákon, který nám říká tolik o Bohu ve všeobecně přístupných pojmech.”

E. Schrödinger, + 1961. Rakouský fyzik a nositel Nobelovy ceny: „Stavební prvky živých bytostí nejsou slabým lidským dílem, ale nejjemnějším mistrovským dílem, které bylo realizováno podle zásad Božské kvantové mechaniky.“

Rudolf Schulten, + 1996. Německý fyzik, konstruktér jaderných reaktorů: “Celý svět je pln víry v Boha. Mezi mnoha miliardami lidí na této Zemi existuje sotva někdo, kdo buď přímo, nebo nepřímo nevěří v nejvyšší Bytost.”

H. Staudinger, + 1965. Německý chemik a nositel Nobelovy ceny: „Ve vědě přicházíme k hranici, kde se končí přírodovědecký výzkum a musí se uplatnit víra každého z nás.Toto poznání, že život je čímsi zázračným, by nás mělo vést k tomu, že si budeme života více cenit.“

W. von Siemens, + 1892. Fyzik a zakladatel elektrotechniky: “Čím hlouběji vnikáme do harmonického působení přírodních sil, tím pokornějšími a skromnějšími se cítíme a tím více vzrůstá náš obdiv nad nekonečnou Moudrostí, která udržuje pořádek ve světě a proniká celým stvořením.”

Jakob von Uexküll, 1944. Německý biolog a zakladatel ekologie: “Kdo uznává ve stvoření plán, cíl a účelnost, ten uznává i existenci Boha Stvořitele”.

Leonardo da Vinci, + 1519. Italský umělec a vynálezce: “Umělče, ty pokračuješ v tom, co Bůh začal! Proto se snaž rozmnožovat ne díla lidských rukou, ale věčné výtvory rukou Božích!”

A. Volta, + 1827. Italský fyzik: “Základní pravdy víry jsem podrobil důkladnému studiu. Došel jsem tak k důkazům, které náboženství činí věrohodným i přírodovědci. Dej Bože, aby toto moje vyznání přineslo bohaté ovoce!”

G. Wald, + 1997. Americký biochemik a fyziolog, nositel Nobelovy ceny: „Nechci uvěřit v Boha. Proto raději věřím v to, o čem vím, že je to vědecky nemožné: samovolný vznik světa, který vede k evoluci.“

Carl Friedrich von Weizsäcker, + 2007. Německý fyzik: “Teologové uchovávají jedinou pravdu, která sahá hlouběji než pravda vědy… Neodvratně přichází vždy znovu a znovu okamžik, kdy se po selhání našich plánů po této pravdě vždy ptáme a budeme ptát.”

Ferdinand von Zeppelin, + 1917. Německý konstruktér vzducholodí: “Bůh je umělec a já jsem jeho nástroj.”