Tradice.net

Tento článek je pokračováním https://tradice.net/2024/10/2024-10-27/#gsc.tab=0 : “Svatý Bernard, ukončil apoštolskou práci svou ve Francii, vydal se nedlouho po shromáždění v Chartrech na cestu do Německa. Znaje dobře rozervané poměry politické v této říší, nedoufal sice, že by snahy jeho korunovány byly výsledkem tak skvělým, jako ve Francii, avšak horlivost jeho pro čest a slávu Boží nedala mu ni jediný okamžik otálet. Sebe menší zdar byl mu velikou odměnou za všechny práce, všechna utrpení.

Měsíc dušičkový je příhodnější na úvahu o posledních věcech. Patron mládež sv. Jan Bosko konal každý měsíc přípravu na dobrou smrt, aby poslední věci: smrt a Boží soud dopadly příznivě. Mezi dary sv. Jana Boska patřilo, že věděl dopředu o smrti některého ze svých hochů, které připomínaly možnost smrti i toho, kdo je mladý. Pevnou součásti byla dobrá svatá zpověď. Jistě každý dopadne dobře, zemře-li bez hříchu. Bez hříchu žije ten, kdo žije podle modlitby Páně.

Tento článek je pokračováním https://tradice.net/2024/10/2024-10-27/#gsc.tab=0 :“Co duševních schopností k dílu tak velikému se týká, mohla ovšem jediné pokora Bernardova jich nevidět. Nebylo zajisté v oné době muže, jenž by lépe byl dostál úloze této, než právě opat clairvauxský, jak brzy uvidime. Co do sil tělesných byla však omluva jeho pravdivá a oprávněná. Svatý Bernard dosáhl okolo toho času čtyřiapadesát let, každému však, jenž ho znal, zdálo se pravým zázrakem, že muž ten ještě žije.

V letech 1673 – 1675 proběhlo několik zjeveních Srdce Ježíše Krista sv. Markétě Marie Alacoque. Byla vyzvána, aby se přičinila o poznání pravé Boží lásky a poctivé odpovědi ze strany lidí. Patří k nim hodinová adpračmí pobožnost v předvečer prvních pátků v měsíci, svaté přijímání na první pátky měsíce a zavedení svátku Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Dopis svaté Markéty Marie Alacoque věc vyvětluje takto: “Zdá se mi, že veliká touha našeho Pána po tom, aby se jeho nejsvětějšímu Srdci prokazovala zvláštní úcta, směřuje k tomu, aby se v nás obnovovaly účinky vykoupení.

Apoštol Pavel píše v listu Filipanům 3,18-19: “Často jsem vás na to upozorňoval, a teď to říkám se slzami v očích, že se jich mnoho chová jako nepřátelé Kristova kříže. Jejich konec je záhuba, jejich bůh je břicho a vychloubají se tím, zač by se měli stydět, mají zájem jenom o věci pozemské.” Lidé jejichž bůh je břicho odmítají Boží vůli, Boží království a vládu Krista Krále. Je pochopitelné, že lidé tohoto smýšlená nejsou schopni pozitivně vidět kruciáty, křížové výpravy.