Kancionál má tuto adventní modlitbu:

„Ó, Ježíši, Bože a Spasiteli náš, na kterého národové celé země po tisíciletí toužebně čekali, ty jsi konečně pln milosti a smilování mezi nás přišel. Prosíme tě, dej, abychom v této době adventní pamětlivi byli veliké bídy, do níž hřích uvrhl všechna pokolení lidská a rozvažovali o zlobě vlastních hříchů a jejich smutných následcích. Kéž veliká touha zbožných arciotců starozákonných po vykoupení vzbudí také v nás vroucí touhu po tobě, který jsi samojediným pramenem spásy naší. Osvěť nás, ó Pane, a pohni srdce naše ku pokání upřímnému, abychom se hodně připravili na tvůj milostivý příchod a v duše své přijali náplň smilování tvé. Amen.“

Jde o kancionál Cesta k věčné spáse. Modlitby a duchovní zpěvy pro katolickou mládež na školách obecných a občanských v brněnské diecézi. Sestavil Karel Eichler. Imprimatur. Dr. Josephus Kupka, Episcopus.

V Cestě k věčné spásy je pod číslem 45 píseň O čtveru příští Páně, která je úpravou písně Vesele zpívejme, kterou jako píseň adventní má NOM kancionál pod č. 126.

O čtveru příští Páně:
1. Pána uvítejme, slavně mu vstříc pějme, an jde z nebes brány, zhojit naše rány, zlomit ďábla pýchu, vyprostit nás z hříchu.
2. Přišel s nebes výše pokorně a tiše, hlásal pravdu čistou, bezpečnou a jistou, ku pokání volal, choré uzdravoval.
3. Vroucím slovem hlásá, v čem je naše spása, příkladem svým svítí, lásku k Bohu nítí, sterá dobrodiní bez oddechu činí.
4. Že to Otec žádá, život v oběť skládá, jako oběť nová proroků dle slova na Golgotě zmírá, vinu naši stírá.
5. Druhý příchod jeho do srdce našeho milostí se děje, když nás spasit chtěje pokáním je zhojí, díl dá v lásce svojí.
6. V svatém přijímání když se k duši sklání, s láskou beze hrází v srdce naše vchází, hříchu uchovává, život věčný dává.
7. V modlitbě když dlíme, Otce jeho ctíme, mile se k nám druží, víru naši tuží, důvěru v nás sílí. Slíbil tak Pán milý.
8. Příchod Páně třetí nutí nás se chvěti: smrt nás při něm schvátí, na soud ubírati budeme se bázní, s úžasem a strázní.
9. Proto kéž vždy bdíme, čistotou se skvíme, střídmí, vášní prostí, dbalí nevinnosti, beze zlosti, svárů, bychom ušli zmaru.
10. Naposled Pán přijde, když svět soudit vyjde, v záplavě se rudé země třásti bude s hrůzou nevídanou, mrtví z hrobů vstanou.
11. Přijde Kristus s hůry, s andělskými kůry, pokoří se pyšní, zaleknou se hříšní, neb se budou třásti, že jim počet klásti.
12. Bude to den děsný! Zahájiť soud přesný, zváží všechny činy, spočte všechny viny, vyřkne po zásluze dobrým v slast, zlým k hrůze.
13. Kéž nám v mysli tane, co se tehdy stane, ať jsme ctnostně živi, zbožní, spravedlivi, v dobrém prospíváme, v nebi podíl máme.
14. Jenž jsi přišel k spáse, přijdeš v hrozné kráse, dej nám, Pane, síly, bychom svatě žili, šťastně došli nebe, požívali tebe!